Protože jsem s běháním teprve začal a zatím za sebou téměř nic nemám, vůbec jsem s nějakým běháním během zimy nepočítal. Když jsem se v létě trochu rozběhal, začal jsem plánovat, že najdu nějakou posilovnu a tam občas zajdu. To padlo hlavně na tom, že ideální posilovna, kam teda chodím hrát squash, běhací pásy nemá. Další jsou trochu z ruky, a i když jsem jednu našel, nakonec jsem rezignoval. Cena za vstup 1000Kč měsíčně mě motivovala to raději vložit do nějakého oblečení.
V létě jsem začal běhat v tom, co jsem měl. Obyčejné kraťasy a triko, sálové boty (chybička 
). Boty jsem později po bolestech kolen a s tím, jak se zlepšovala moje běžecká gramotnost, rychle dokoupil (Mizuno Wave Inspire 5). Oblečení ale zůstalo. Během října přituhlo a po asi dvou neúspěšných pokusech s počasím jsem běhání vzdal a začal přemýšlet, co si na běhání v zimě obléci.
Výsledkem delšího „bádání“ na internetu a fórech byl výběr běžeckých kalhot a bundy od New Balance. Bohužel, není moc, kde je v Praze koupit. Nakonec jsem v jednom obchodě vybral začátkem prosince zateplené kalhoty New Balance Winter Tigh a lehkou bundu Craft Ar Jacket. Pak jsem ještě dokoupil jedno termotriko Senzor Termo Evo. Na hlavu jsem vybral lehkou čepičku Smart Wool (tady byl výběr asi největší). A zbývalo už jen začít zase běhat.
Teploty během prosince kolísali kolem 0-10 stupňů. Začal jsem tedy opět běhat plavat, 3,5 kilometru do Podolí a po plavání zpátky. Na sobě New Balance kalhoty (výborné), jedno termotriko a přes něj lehkou bundu. Na hlavu čepičku. To stačilo asi do 5-7 stupňů. Jak šly teploty dolů, přehodil jsem přes termotriko ještě tričko, ve kterém jsem běhal v létě, krk zabalil do jemné fleesové šály a přes lehkou čepičku narval ještě svého kulicha s windstoperem. Boty používám stále letní, když to bylo kolem té nuly, přidal jsem jen přes jedny ponožky ještě jedny s dvojitou Moirou a bylo to naprosto ok (ty Mizuny jsou jinak úplně profukovací). Řešil jsem i rukavice, ale nesehnal jsem nic dostatečně levného a lehkého. Nakonec jsem použil tlusté fleesové rukavice, co používám v zimě. Důvod byl ten, že sebou v ruce tahám ještě brýle a plavky na plavání a jedna ruka tak nutně promrzá. Jinak bez toho si vystačím s rukou strčenou v rukávě.
Takhle jsem vydržel asi maximálně do -2 stupňů. Hlavně cestou zpátky z bazénu, kdy si člověk musí navléci ty propocené věci a uběhnout celou cestu zpátky, byla dost na hraně. Jak klesy teploty na -10, tak jsem přestal, protože kalhoty už nestačili a já nemám nic, co bych dal přes ně. Vršek jsem byl jinak schopný nabalovat dál. Budu na příští zimu muset pořídit nějaké svrchní šusťáky. Navíc jsem si říkal, že nula stupňů je pro mne na začátek bez většího tréninku rozumná hranice, kde přestat.
Nezbývá než obdivovat lidi, kteří běhají v ještě nižší teplotě a nechat se jimi inspirovat (a učit).