Příprava na první maratón vůbec nesměřuje tím směrem, který jsem se rozhodl, jí na začátku roku vytyčit. V plánu bylo začít běhat každý den 10 kilometrů, pomalu a v klidu tak, aby mně to na konci ledna nedělalo žádné problémy, co se vytrvalosti týče (myslím tím běhat to každý den za sebou). Normálně je to pro mě stále dost fyzická pecka a mám tendence přijít domů a padnout pak do postele.
Kolena ale dávají jasně najevo, že ne e. Postupně začali bolet a nepřestávají. Po sobotě jsem si dal nedělní pauzu a vyrazil opět v pondělí. V úterý zase pauza a ve středu znovu. Bylo to úplně stejné. Není problém to nějak rozběhat nebo to vydržet. Nejhorší je to pak, když se člověk doma rozsedí a pak někam večer vyrazí. Schody jsou pekelná překážka. Druhý den se to trochu ustálí, buď to není cítit, nebo jen trochu. Dávám tedy jeden den pauzu a běhám obden. Ten další to většinou začne hned při rozběhu, nebo krátce po začátku.
Přemýšlím, čím to může být. Asi na to ale těžko přijdu. Zatím tedy běhám obden, úplně děsným pomalým tempem (stejně to rychleji kvůli náledí ani nejde). Zkusím, jestli je to opravdu jen zimou a netrénovaností kolen, jak si sám myslím. To by se to mělo pomalu rozběhat a přestat.
Hodně lidí tvrdí, že nejtěžší je překonat ten začátek. Není. Mnohem těžší je, když ten začátek překonáte a místo odměny se dostaví další komplikace. Když jsem v létě poprvé uběhl 5 kilometrů, začaly se dostavovat první problémy a výsledek byl měsíc „v klidu“, bylo to mnohem horší než překonávat začátky běhání. Teď se to zase opakuje.
Strečink
Aspoň když už nic jiného, začínám zkoušet strečink (konečně). Zatím jen pomalu, začal jsem protahováním zadních lýtkových svalů, které mám podle všech pouček a textů, co jsem našel, zkrácené. Časem budu přidávat další, ale musím to nastudovat, a to chce čas. Moudra typu „a po doběhnutí se protáhněte“ mně nic neříkají. Potřebuji vlastní motivaci, vědět přesně proč a dokázat si to na sobě ověřit.
Kdokoliv bude tvrdit, že běhat může každý a že nic jednoduššího není, kecá a dostane mokrou kočku na obličej. Začínám pomalu chápat, proč se tyhle věci dokonce studují na vysokých školách.
) a poslouchám Kabát. Jen teda můj zúžený výběr. A hele, co to neslyším. Text 
